Parta Billiard

Jakožto každého vítěze jednotlivých turnajů mě čekal tento náročný úkol: napsat report z toho, kde jsem vyhrál. Pro mne velice zkušeného literáta to bude brnkačka, takže tady to máte.

Dostavil jsem se přesně na šestou, tudíž jsem měl na rozehrání pár šťouchů před prvním zápasem s Pavlem V. Do zápasu jsem vstoupil famózně a odehrál sedm koulí v řadě. Zradila mě černá, která zahnula o neskutečnou míli a to byl konec hezké hry. Dva jmenovci odehráli zápas na velice nízké úrovni ve znamení karambolu všech koulí a koulených spíše očí. Posilněn však panem MC Donaldem jsem nakonec zvítězil 3:2 a postoupil jsem do dalšího zápasu v „Áčku“, kde jsem se utkal s panem Honzou L.

Pan HL nebyl tentokrát ve společenském oděvu a tomu taky odpovídala jeho hra. Spousta netrefených koulí, špatných nahrávek atd. Nervy nakonec nevydržely a tágo začalo lítat po stole, po zemi a chvíli jsem se bál, že poletí snad i do mne. Na obranu pana HL musím říct, že jsem nejspíš všeho viníkem já. Hra měla stejně špatnou úroveň jako ta předchozí s Pavel V. Pan HL vedl 2:1 a potápěl černou. Netrefil a naneštěstí spadla do kapsy jiné, než do které Honza mířil. Pro mne ale naštěstí. Hrál se rozhodující frame, ve kterém jsem vyhrál a mohl jsem postoupit do zápasu s Danielem.

Hra s Danielem měla už lepší úroveň, avšak na extraligu to stále nemělo. Nahrávky ale celkem jezdily a koule občas padaly, takže se dalo na hru dobře koukat. V závěru se odehrála taktická bitva jistot ze stran Daniela a já musel stále vymýšlet nějaké kreativní východisko. To se dařilo a nakonec jsem zvítězil 3:1 a hurá k zápasu s Honzou.

Z toho si moc nepamatuji, prostě jsem vyhrál. Jediné co si pamatuji, že mi stejně jako ve hře s Danielem překážel stůl, který bych nejradši rozkopal a dal do kamen. Jo a ještě to jeho bílé tágo. Při čekání na tento zápas jsem sledoval, jak jistá sympatická slečna v černých kalhotách bojuje o postup, nakonec se však úspěch nedostavil a proto jsem hrál s bílým tágem.

Ve finále jsem se utkal s panem „Rozflákám to tágo a stůl zasraný“. Během turnaje jsem si všiml, že mlácení tágem do stolu je asi nějaký rituál tohoto hráče, protože s ním bouchal opravdu často během večera. Nutno říci, že můj finálový soupeř mi hned oznámil, že nemá mnoho času, že musí brzo odjet k mamince, protože už měl po večerce a nedostal by čokoládu. Možná i to jeho hru ovlivnilo a dle mého názoru některé strky byly uspěchané, ale na to se historie neptá.

Turnaj jsem vyhrál, smetl vše, co mi stálo v cestě a vydal se domu počítat matematiku, abych měl ve škole konečně prázdniny.

Omlouvám se, že tu je spíše o mých zápasech, ale skoro v kuse jsem hrál, tak jsem neměl moc času sledovat. Viděl jsem akorát, že Viktor neustále něco balil, není divu, že nepostoupil daleko :-D, hrály se opět šachy v naprostém soustředění a vysokých sázek – nevím, kdo přišel o svou čest L. Takže na dalším turnaji, kde budu já, se bojte všici a ahoj.

Pokud se někdo cítí dotčen, co jsem o něm napsal, tak ať mi to promine. Bylo to kvůli tomu hlavně, že si nepamatuji jména všech hráčů a nějak jsem je popsat musel, tak aspoň co nejvýstižněji.